I když se bulvárnímu tisku a televizním stanicím vyhýbám, přeci jen na to jméno občas narazím. Dagmar Honsová.
Paní Honsová má, na rozdíl ode mě, vystudovanou vysokou školu. Na výstupech její práce to ovšem poznat nejde. Myslím, že ani nadsázku používat nemusím – když řeknu, že paní Honsová meteorologii nerozumí, bude to čistá pravda. Asi se teď nabízí otázka: Proč se tedy Dagmar Honsovou vůbec zabývám? Proč jednoduše neignoruji její mediální projevy? Odpověď je jednoduchá – vadí mi, že vrhá špatné světlo na všechny ostatní skutečné meteorology.
Deník Blesk je prý nejčtenějšími novinami a Televizní noviny na kanálu Nova jsou prý nejsledovanější „zpravodajskou“ relací v České republice. Bohužel, právě tyto dvě média poskytují prostor pro 95 procent všech „vědeckých závěrů“ paní Honsové. Věrní diváci Televizních novin a věrní čtenáři Blesku si bohužel neuvědomují rozdíl mezi paní Dagmar Honsovou, potažmo společností Meteopress, jejíž je zaměstnankyní a Českým hydrometeorologickým ústavem.
Výsledkem toho všeho je jediné – předpovědi Dagmar Honsové nevyjdou a kritika veřejnosti se snese na ČHMÚ. Stačí nahlédnout do diskuzí článků týkajících se počasí různých zpravodajských serverů.
Dagmar Honsová v deníku Aha! – zdroj: ahaonline.cz
Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o tento obor, ví, že pochody v atmosféře se řídí složitými fyzikálními zákonitostmi a to, jak se budou chovat, záleží na nesčetném množství podmínek. Proto taky každý takový člověk ví, že velmi přesnou předpověď lze vydat maximálně zhruba na tři dny.
ČHMÚ kromě těchto krátkodobých předpovědí vydává i tzv. dlouhodobý výhled. Slovo výhled je důležité, nejedná se o předpověď. Základem pro dlouhodobý výhled je velké množství různých dat naměřených na našem území od roku 1951. Dlouhodobý výhled tedy poskytuje pouze předpokládaný vývoj počasí na základě podobných situací z předchozích 64 let. Ovšem paní Honsová, asi jako jediná na světě, dokáže z tohoto dlouhodobého výhledu sestavit naprosto přesnou předpověď na každý den následujícího měsíce…
Asi každému je jasné, že tato předpověď vyjít nemůže. A pak se začne sypat kritika na ČHMÚ. Diskutující čtenáři nemůžou pochopit, proč platíme z našich daní tak neschopné lidi, jako jsou zaměstnanci ústavu, objevují se názory, že by bylo dobré ústav zrušit a „brát předpověď z yr.no“. Tito lidé si bohužel neuvědomují, že i to oslavované yr.no pracuje s daty poskytnutými právě ČHMÚ.
A pak je tady ještě jedna věc, kterou diskutující nemohou přenést přes srdce. Superpočítač. Superpočítač, který byl pořízen (opět) „z našich daní“. V představách lidí tento superpočítač vyhodnocuje data a vychází z něj naprosto přesná předpověď, se kterou jen ti „neschopní meteorologové“ neumí pracovat.
Skutečnost je ale jiná. Tento superpočítač za necelých 132 500 000 Kč, pořízený v roce 2010 z Operačního programu životní prostředí Evropské unie slouží především ke zdokonalení včasného varování před povodněmi. Toho je dosaženo dokonalejším modelováním srážkových systémů v numerickém modelu ALADIN. Samozřejmě – výstupy modelu ALADIN slouží také k předpovědi celkového vývoje počasí – ale jen na několik dní dopředu, ne na celý měsíc. Navíc je pro přesnou interpretaci výstupů „ALADINa“ nutná i komplexní znalost meteorologie a dalších modelů.
Jak je zřejmé, meteorologie je velmi složitý obor a opravdových odborníků není mnoho. Je proto škoda, že někdo, jako je Dagmar Honsová, může tak pravidelně a vytrvale snažení těchto odborníku v očích veřejnosti znehodnocovat svými „bludy“.